Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 30 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Segmentace základních částí lidského mozku v MR datech
Klásek, Pavel ; Jiřík, Radovan (oponent) ; Malínský, Miloš (vedoucí práce)
Práce popisuje segmentační metody používané v souvislosti se zpracováním obrazových dat, z nichž vybírá a uskutečňuje metody vhodné k požadované aplikaci segmentace částí mozkové tkáně – regionově orientovanou metodu narůstání oblastí a hybridní algoritmus rozvodí. Zvolené techniky aplikuje na reálných souborech dat. Výsledky realizací předkládá a hodnotí ve srovnání s referenčními výsledky pokročilého softwarového nástroje FreeSurfer. Text uvádí také výčet softwaru, který se pro účel segmentace v neurologii uplatňuje.
Biomarkery neurodegenerace v séru a mozkomíšním moku u pacientů s vybranými neurologickými onemocněními
Nosková, Libuše ; Fialová, Lenka (vedoucí práce) ; Tlaskalová - Hogenová, Helena (oponent) ; Švarcová, Jana (oponent)
Neurofilamenta jsou základní strukturní komponentou cytoskeletu neuronů, kde plní řadu funkcí. Skládají se ze 3 podjednotek: lehký řetězec (NfL); střední řetězec (NfM) a těžký řetězec (NfH). Tyto podjednotky jsou ještě doplněny α-internexinem v centrální nervové soustavě (CNS) nebo peripherinem v periferní NS. Vlivem různých patofyziologických procesů dochází ke zvýšenému uvolňování neurofilament do extracelulárního prostoru, kde mohou interagovat se složkami imunitního systému. Vzhledem k zapojení imunitního systému do patogeneze neurodegenerativních onemocnění a menší míře znalostí o protilátkové odpovědi na neurofilamenta, je vhodné tyto informace co nejvíce rozšířit. Stanovení volných neurofilament doplněné o analýzu protilátek proti jednotlivým podjednotkám a jejich vytvořených imunokomplexů poskytuje širší pohled na tuto problematiku. Optimalizovali jsme metody ELISA pro stanovení volných protilátek proti lehkým a těžkým řetězcům neurofilament spolu s odpovídajícími imunokomplexy pro analýzu v séru i mozkomíšním moku. Zavedení metodiky na stanovení protilátek proti lehkému a těžkému řetězci neurofilament a odpovídajících imunokomplexů je předpokladem pro analýzu uvedených parametrů v séru a mozkomíšním moku u pacientů s neurodegenerativním onemocněním. Protilátky proti těžkému řetězci...
Vyšetření počtu buněčných elementů v mozkomíšním moku na analyzátoru Sysmex XE-5000 metodou "Body Fluid".
Davídková, Jana ; Fátorová, Ilona (vedoucí práce) ; Pešková, Eliška (oponent)
Mozkomíšní mok bývá vyšetřen pomocí různých metod, ke kterým patří také stanovení počtu a druhu jednotlivých buněk. Nyní je metodou první volby ke stanovení buněčných elementů mikroskopická metoda. Toto stanovení je však možné provést i pomocí analyzátorové metody, která zatím není tolik rozšířená. Cílem mé diplomové práce bylo porovnat tyto dvě metody a zjistit, zda vyšetření likvoru na analyzátoru Sysmex XE-5000 v režimu "Body Fluid" může nahradit běžně užívanou mikroskopickou metodu. Za tímto účelem jsme shromáždili laboratorní data naměřená pomocí obou metod, porovnali je, vyhodnotili a statisticky zpracovali. Výsledné údaje nasvědčují, že hodnoty naměřené na analyzátoru Sysmex XE-5000 jsou přesnější než mikroskopické stanovení, a to především u vysoce buněčných vzorků likvorů. K tomuto závěru jsme došli vyhodnocením Bland- Altmanových grafů a srovnávacích grafů s vyznačenými limity fyziologické oligocytózy. Pro kontrolu přesnosti měření jsme na analyzátoru ověřili opakovatelnost u hodnot leukocytů a erytrocytů, variační koeficienty odpovídají hodnotám udávaným výrobcem v dokumentaci k přístroji. Zjišťovali jsme také stabilitu vzorků likvoru v závislosti na teplotě uskladnění. Vzorky uchovávané při teplotě 2 - 8 řC byly stabilnější. Z naší práce vyplývá, že vyšetření na analyzátoru Sysmex...
Ramanova spektroskopie jako nástroj k diagnostice Alzheimerovy choroby
Tesař, Adam ; Kopecký, Vladimír (vedoucí práce) ; Jelínek, Otakar (oponent)
Alzheimerova nemoc (AD) je nejčastější demencí v lidské populaci. Trpí jí až 10 % lidí starších 65 let a její výskyt s věkem narůstá. V současnosti dostupná léčba je schopna pouze zpomalit progresi onemocnění, proto je důležité AD diagnostikovat v časném stadiu. V naší práci jsme Ramanovou spektroskopií kapkově nanášených povlaků (DCDR) analyzovali vzorky mozkomíšního moku (MM) a krevního séra (KS) souboru 55 pacientů s cílem ověřit dříve publikovanou vysokou senzitivitu spektroskopické diagnostiky AD ze vzorků MM a nalézt novou diagnostickou metodu na vzorcích KS. Nalezli jsme vhodné podmínky pro měření KS pomocí DCDR. Výsledky měření jsme vyhodnocovali pomocí analýzy hlavních komponent a shlukové analýzy. Malé soubory vzorků MM i KS vykazovaly vysokou senzitivitu, která ale pro celý soubor pacientů prudce poklesla. Výsledky na MM byly značně ovlivněny volbou vyhodnocovaných spektrálních intervalů, největší senzitivity i specificity dosahovaly intervaly obsahující pásy na 980, 1080 a 1249 cm-1, které byly již dříve popsány jako signifikantní pro AD. Výsledky na vzorcích KS byly nejvíce citlivé při analýze aplikované na celé spektrum avykazovaly nízkou senzitivitu, ale vysokou specificitu k AD (92 %). Užitím neuronových sítí jsme naopak dosáhli vysoké senzitivity (88,9 %), ale nízké specificity na vzorcích...
Stanovení vybraných komponent v lidské moči elektroforézou v krátké kapiláře.
Makrlíková, Anna
Kapilární zónová elektroforéza má široké uplatnění v různých analýzách. V této práci byl navržen hydrodynamický způsob zavedení vzorku do krátké elektroforetické kapiláry řízený tlakovým pulsem. Separační pufr promývá dávkovací smyčku šesticestného ventilu a zóna vzorku je nesena k dávkovacímu konci kapiláry. V čase, kdy se zóna vzorku nachází u vstupu do kapiláry, je v toku elektrolytu generován krátký tlakový puls, což vede k nadávkování vzorku do kapiláry. Následně je tok elektrolytu zastaven a současně je zapnuto separační napětí. Množství nadávkovaného vzorku je závislé na době trvání tlakového pulsu. Tato nově vyvinutá metoda byla testována pro stanovení amonných iontů, histidinu, kreatininu, kyseliny močové a kyseliny hippurové v lidské moči a pro rychlé sledování anorganických iontů v mozkomíšním moku a krevní plazmě. Stanovení bylo provedeno v kapiláře o celkové délce 10,5 cm a vyzkoušeny byly dva separační elektrolyty - 50 mM MES + 5 mM NaOH (pH 5,10) a 1 M kyselina octová + 1,5 mM crown ether 18-crown-6 (pH 2,40). Použitím duální detekce, bezkontaktní vodivostní a spektrometrické UV detekce, bylo možno současně detegovat anorganické i organické látky ve vzorku. Klíčová slova Kapilární elektroforéza, krátká kapilára, hydrodynamické dávkování, duální detekce, amonné ionty, histidin,...
Význam laktátu v diagnostice mitochondriálních onemocnění u dětí
Magner, Martin ; Zeman, Jiří (vedoucí práce) ; Baxová, Alice (oponent) ; Procházková, Dagmar (oponent)
Vyšetření hladin laktátu v krvi, likvoru a v moči zastává důležitou roli v diagnostice mitochondriálního onemocnění u dětí. Interpretace výsledků je však často obtížná pro nespecifičnost a variabilitu i u jednotlivých mitochondriálních poruch. V disertační práci byly stanoveny tři specifické cíle: 1. Analyzovat význam vyšetření laktátu v diferenciální diagnóze mezi dětmi s mitochondriálním onemocněním a dětmi s jinými chorobami. 2. Charakterizovat hladiny laktátů u různých mitochondriálních syndromů. 3. Popsat klinické a laboratorní data novorozenců s mitochondriálním onemocněním a navrhnout diagnostické algoritmy pro tuto věkovou skupinu. Byl zpracován klinický průběh a výsledky dětí vyšetřovaných na Klinice dětského a dorostového lékařství (KDDL). Laboratorní vyšetření byly provedeny v spolupráci s Mitochondriální laboratoří KDDL a s Ústavem dědičných a metabolických poruch. 1. Výsledky studie s vyšetřením laktátu u 107 dětí prokázaly, že krátké křeče trvající méně než 2 minuty nezvýšily koncentraci laktátu v likvoru. Laktát v likvoru tak byl spolehlivým markerem v diferenciální diagnostice dětí s mitochondriální poruchou od dětí s epilepsií. 2. Závažnost příslušného fenotypu je pro tíži laktátové acidózy důležitější než vlastní syndrom. 3. Byly navrženy diagnostické algoritmy pro novorozence s podezřením...
Role metody PCR v diagnostice neuroinfekcí vyvolaných herpetickými viry
Labská, Klára ; Marešová, Vilma (vedoucí práce) ; Rožnovský, Luděk (oponent) ; Krbková, Lenka (oponent)
disertační práce Role metody PCR v diagnostice neuroinfekcí vyvolaných herpetickými viry autor: MUDr. Klára Labská školitel: doc. MUDr. Vilma Marešová, CSc. Diagnostika neuroinfekcí prodělává v posledních letech příklon k molekulárně biologickým metodám. Náš výzkum se soustředil na význam přítomnosti DNA neurotropních herpetických virů (HSV1, HSV2, VZV a HHV6) v mozkomíšním moku. V první studii jsme sledovali přítomnost DNA neurotropních herpetických virů (HV) v mozkomíšním moku u imunokompetentních pacientů s laboratorně potvrzenou klíšťovou meningoencefalitidou a enterovirovou meningitidou a meningoencefalitidou. Kontrolní skupinu tvořili pacienti shodné věkové struktury bez prokázaného zánětu v mozkomíšním moku. Pacienti byli sledováni po dobu 6 měsíců. Průběh onemocnění a jeho následky včetně laboratorních vyšetření byly porovnány mezi skupinami pacientů s prokázanou a bez prokázané HV DNA. V druhé studii jsme prokazovali přítomnost HSV1 DNA v mozkomíšním moku u pacientů s purulentní meningitidou, u kterých byl průběh onemocnění komplikován výsevem herpes labialis. V našem souboru imunokompetentních pacientů s nehnisavým zánětem v mozkomíšním moku jsme detekovali HV DNA virů u 13 ze 173 pacientů (7,5 %), zachytili jsme i DNA dvou herpetických virů současně. Podíl pacientů se zánětem CNS...
Stanovení vybraných komponent v lidské moči elektroforézou v krátké kapiláře.
Makrlíková, Anna
Kapilární zónová elektroforéza má široké uplatnění v různých analýzách. V této práci byl navržen hydrodynamický způsob zavedení vzorku do krátké elektroforetické kapiláry řízený tlakovým pulsem. Separační pufr promývá dávkovací smyčku šesticestného ventilu a zóna vzorku je nesena k dávkovacímu konci kapiláry. V čase, kdy se zóna vzorku nachází u vstupu do kapiláry, je v toku elektrolytu generován krátký tlakový puls, což vede k nadávkování vzorku do kapiláry. Následně je tok elektrolytu zastaven a současně je zapnuto separační napětí. Množství nadávkovaného vzorku je závislé na době trvání tlakového pulsu. Tato nově vyvinutá metoda byla testována pro stanovení amonných iontů, histidinu, kreatininu, kyseliny močové a kyseliny hippurové v lidské moči a pro rychlé sledování anorganických iontů v mozkomíšním moku a krevní plazmě. Stanovení bylo provedeno v kapiláře o celkové délce 10,5 cm a vyzkoušeny byly dva separační elektrolyty - 50 mM MES + 5 mM NaOH (pH 5,10) a 1 M kyselina octová + 1,5 mM crown ether 18-crown-6 (pH 2,40). Použitím duální detekce, bezkontaktní vodivostní a spektrometrické UV detekce, bylo možno současně detegovat anorganické i organické látky ve vzorku. Klíčová slova Kapilární elektroforéza, krátká kapilára, hydrodynamické dávkování, duální detekce, amonné ionty, histidin,...
Ošetřovatelská péče o děti s Hydrocefalem.
POLÁKOVÁ, Nikola
Tato bakalářská práce s názvem " Ošetřovatelská péče o děti s hydrocefalem" pojednává o specifikách v ošetřování a náročnosti v péči o tyto děti. Hydrocefalus je nadměrné hromadění mozkomíšního moku, které způsobuje rozšíření komorového systému mozku. Ke vzniku hydrocefalu dochází v důsledku nerovnováhy v produkci mozkomíšního moku, nebo také může hydrocefalus způsobovat překážka v přirozené cirkulaci mozkomíšního moku. Toto onemocnění může zapříčinit zvýšený nitrokomorový tlak a progresivní růst hlavy. Práce je rozdělena do dvou částí, teoretické a praktické. V teoretické části bude vysvětlen pojem hydrocefalus, příčiny vzniku, diagnostika a léčba. Dále pak zmiňuje komplikace operativních řešení a následnou ošetřovatelskou péči. Praktická část bakalářské práce je zpracována jako kvalitativní šetření s využitím techniky polostrukturovaného rozhovoru a kazuistiky. Cílem bakalářské práce bylo zjistit specifika v ošetřovatelské péči u dětí s hydrocefalem. Na základě cíle bakalářské práce byly stanoveny dvě výzkumné otázky. První: "Jaká jsou specifika v ošetřovatelské péči u dětí s hydrocefalem?". Druhé znění výzkumné otázky je: "S jakými problémy se nejčastěji setkávají děti s hydrocefalem?" Při zpracovávání výzkumné části práce bylo zjištěno, že ošetřovatelská péče o děti s hydrocefalem je velice náročná jak po psychické tak hlavně po fyzické stránce. Péče o tyto děti je také velice náročná z časového hlediska. Ošetřovatelská péče se také velmi odvíjí od správně nastavené a fungující léčby. Pokud je pacient správně kompenzován, nemusí být vůbec odkázán na péči jiné osoby. Z výzkumného šetření vyplývá, že sestry jsou o tomto onemocnění dostatečně informované a péči o tyto děti věnují potřebný čas. Tato bakalářská práce bude podkladem pro prezentaci na odborné konferenci Budějovice kazuistické.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 30 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.